- Masáže Pohoda Blatná
- > Masáže a Reiki Jana
- > Objednání masáží
- > Bioinformační léčebné přípravky
- > Určení vhodného bio- informačního přípravku
- Léčebné symboly a
- kyvadla fi Dr. Drobník
- > Léčebné amulety
- > Siderická kyvadla
- > Objednání amuletů a kyvadel
- > Internetový obchod amulety a kyvadla
- > Podstata amuletů a léčebných symbolů
- > Námi vyráběné léčebné symboly
- > Reference amulety a kyvadla
- Zlatý věk lidstva
- > Přeměna lidstva
- > Sai Baba
- > Matka Meera
- Aleš Drobník
- > Články
- > Básničky
- Marie Drobníková
- > Obrázky
- Doporučujeme Vám
- stránky našich přátel :)
BÁSNIČKY – ALEŠ DROBNÍK
Motto:
Indiáni jsou od pradávna velmi moudří. Žijí v souladu s Matkou Přírodou a Bohem, ať už ho nazývají jakkoliv. Žijí v souladu s lidmi, pokud je to možné. Pokud ne, jsou odvážní a stojí za svým. Aby věděli, co je člověk zač, dávají každému jméno, které ho vystihuje.
Ty jsi s Indiány žil. Dali ti jméno?
Ten, kdo přináší naději
Obsah této stránky
KDE JSI BYL?
Robert A. Brewer, upravil A. D.
Kde jsi byl
Když velryby prosily o slitování
Když ryby mizely
Z našich otrávených potoků a řek
Když stromy
Umíraly vestoje
Kde jsi byl
Když orangutani i kolibříci
Marně hledali vykácený domov
Když sloní matka
Vzdala boj o kly
Kde jsi byl
Když mořští ptáci
Marně čistili peří z ropy
Kde jsi byl
Když vychrtlé ruce
Zoufale prosily o misku rýže
Když třesoucí rty
Tě žádaly o lék
Kde jsi byl
Když Země
Začala umírat?.
NOVÁ ATLANTIDA
Atlantida
Nad tím krásným krajem
Létali přenádherní ptáci
Všichni byli zaliti Sluncem
Které hladí
Lidé čistých tváří
Podávali úsměv Srdce
A průzračné ruce
Když se skláněli nad námi
Ve stínu skály
My už jsme stoupali ke Světlu
Byli jsme děti
A chtěli jsme létat
Jako oni
Ještě jsme nebyli připraveni
Modlitby nás zavolaly zpět
Naše těla dlouho spravovali
Atlantida – báječný hmotný svět
Měli jsme být strážci Světla
A léčitelé v chrámu
Byli jsme lidé čistých tváří
Podávali jsme úsměv Slunce
A průzračné ruce
Když jsme se skláněli nad trpícími
V noci voňavých zahrad
Jsme se milovali
V meditacích jsme navštěvovali Domov
Pána, anděly a Mistry
Varováním jsme nevěřili
Síly tmy nás překvapily
Báječný svět zmizel
Já se tam vrátím
Světy poté
Tenkrát jsem pásl stádo krav
V provoněných rozlehlých pláních
A ty jsi věděla
Kde mne hledat a najít
Tvé vlasy uzamkly oblohu
Byli jsme šťastni
Jen ty a já a Bůh
Putovali jsme světy
Jako kočovní herci
Stále si měnili role
Zlobili se a milovali
V jedné špatné hře
Jsem tě našel
A opustil pro jinou
Hluboce jsem tě ranil
Nadlouho jsi odešla
Hledal jsem tě v několika světech
V žádných očích žen nejsi
Procítil jsem tvůj zármutek
Nade mnou hvězdná obloha
Možná jsi stále u Boha
Ve kterého přestával jsem věřit
Ač On nikdy nezklamal
Jen učil
Byl jsem stár a sám
Ty už nepřijdeš
Říkají
Že jsem k ničemu
Mrzout a bručoun
Chodím na ty pláně
Kde jsi věděla
Že mne najdeš
A doufám v nemožné
Kolem mne řev města
Agrese
Zkáza a zmar
Pode mnou stará lavička
Na mně plesnivý kabát
Nade mnou milióny hvězd
Čekám, až tvé vlasy uzavřou oblohu
Čekám
Až mne Bůh
Vezme k Tobě
Zlo válek
Zlověstné stíny
Pod mraky
Podivní válečníci
Nechtějí znát útrapy
Lidí
Kteří se skláněli
Hladoví nad hroudami
A potem kropili kamenitou zem
Chamtivá touha
Je zahnala sem
My se jim postavili
A ty jsi tam stála
Odhodlaná chránit
Naši chudobu před nicotou
Odvlekli tě z pole
Kde měl růst chléb
Tvůj úsměv
Naše děti
Klid a mír
Já tě měl víc chránit
Už nemohu dál
Poslouchat kvílení mrtvých stínů
V mých živých snech
Krev padá
A já stoupám výš
Někdo mne bere do náruče
Ty jsi čekala
Naděje
Mnohokrát jsem tě miloval
Mnohokrát zklamal
Žil s tebou
I bez tebe
Žil ve Světle i v tmách
Život jak den
Krátký Boží sen
V náručí Pána jsme na sebe čekali
Po probuzení ses mi ztratila
Hledám tvé oči
Dlouho jsem hledal
Ani na zemské
Ani na jiné planetě
Ani ve snu
Já tě měl chránit
Milovat a odpouštět
Ale ty nikde
Ale uvnitř mi svítá Světlo
Přichází samotný Pán
Probouzí se mocná Matka Země
Probouzíme se
Probouzí se Naděje
Nová Atlantida
Nad tím krásným krajem
Letí přenádherní ptáci
Všichni jsme zaliti Sluncem
Které hladí
Lidé čistých tváří
Podávají úsměv Srdce
A průzračné ruce
Když se sklání
A rozpouštějí stíny
My stoupáme ke Světlu
Jsme ještě děti
A chceme létat
Jako dřív
Jsme připraveni
Se učit
Modlitby nás volají k Sobě
Naše těla spravuje Pán
Nová Atlantida
To není ostrov
Báječný celý zemský svět
Budeme strážci Světla
A léčitelé v chrámu
Jsme lidé čistých tváří
Podáváme úsměv Slunce
A průzračné ruce¨
Když se skláníme nad trpícími
V noci voňavých zahrad
Se budeme milovat
V meditacích navštěvovat Domov
Pána, anděly a Mistry
Věřit a znát
Tvořit báječný svět
Vrátíme se k Sobě
Vánoce L. P. 2010 Aleš Drobník
STUDENTSKÁ LÁSKA
Jsi stále nádherná
I když je život tak obyčejný
Jak má být
Věřila jsi mi
I když jsem v hloubi
Nevěděl co dál
Chvíle
Které jsi mi dala
Jsou ty nejkrásnější
Někde ve skrytu jsem doufal
Že počkám
Až pochopím
Co mám hledat
Nevěděl jsem
Že právě teď je ta chvíle
Že Bůh je dokonalé
Věčné Teď
Že když jsem Tě potkal
Ty jsi ta pravá
Nevěděl jsem
Že čas poběží tak rychle
Žena nemůže tak dlouho čekat
Chtěl jsem Ti dát Naději
S Níž jsem ještě nesplynul
Když jsem s Tebou tančil
Či poslouchal Tvé srdce
Jsi stále nádherná
Plním svůj úkol
I když nejsi po mém boku
Pán
Před Nímž jednou stanu
Ví
Že nelituji
On mi Tě daroval
Dalas´ mi víc
Než já
Než jsem byl schopen přijmout
I díky Tobě
Je život nádherný
TA ŽENA
je tak nádherná
a mé srdce
ji navždy miluje
Její vůně říká
existuješ
v tomto pomíjivém světě
jemuž příliš věříš
Teď a Tady
které znamenají věčnost
Její ústa
jsou plná rozkoší
tohoto světa iluzí
aby náš prožitek
odešel nad naše smysly
abychom poznali smysl
věčných bolestí
radostí a návratů
Její vlasy
mluví o hojnosti
kterou rozsévá Slunce všem
v kterou jsem málem
zapomněl věřit
Její ňadra
iluzí krásy
rozbíjejí iluzi prázdnoty
která je klamem
duše na počátku Cesty
do pravého Domova
Její oči
nesou poselství hlubin
minulých žití
o Lásce
kterou jsme
zapomněli prožít
Její ruce
připomínají
hlaď mne
něžností extáze
zboř hráze
postav chrámy Slunci
lidem domy
mosty mezi bytostmi
navrať ptákům stromy
aby ses očistil
abys pochopil
proč jsem zde s tebou
proč tě miluji
proč pláči
když je směji
abys pochopil
vzácnou modř Planety
abys pochopil
že pevný bod
který stále hledáš
a myslíš
že nikde není
je tvůj střed
tvá slunečná božská duše
v každém stvoření
Ta žena
je tak nádherná
a mé srdce
ji navěky miluje
Její duše
tak jako moje
má pravý Domov tam
kde září teplo Lásky
věčného Slunce
ve věčném Teď a Tady
Jakmile nás Světlo
provede světy Cestou změny
a na konci nás očistí
ze zbytku hříchu nelásky
splyneme Tam s Ním spolu
Ta žena
je tak nádherná
a mé srdce
ji navždy miluje
A. D. 2001
© 2012 Aleš Drobník, všechna práva vyhrazena.
Mail webmastera:
